Reklama

panBAZAR -Zkuste zdarma a jednoduše inzerovat

zodo-banner-150x90.jpg






Booking.com

hyperslevy.cz


počítadlo.abz.cz



Top kulinářské blogy

SLUŽBOMAT.cz

Kuchtíci.eu



Booking.com

Romská kuchyně a její tradice

romská vlajka

 

 

Jídla – Romano chaben

Historie Romů a romské kuchyně

 

Odkud jsou Romové

Romové pochází mimo jakoukoli pochybnost z Indie. Jejich vzhled i jazyk je stále podobný vzezření i jazyku tamních obyvatel. Mají podobné zvyky i společenskou strukturu. Také výběr povolání je srovnatelný.
Romové pravděpodobně patřili do nejnižší z na kasty rozdělené indické společnosti. (Indická společnost se dělila na nejvyšší kastu brahmínů (kněžích), po ní následovala kasta kšátriů (vládci a bojovníci) a vajšijů (řemeslníci, rolníci, obchodníci). Nižší kastou byli šúdrové (sluhové a pomocné síly) a nejnižší kasta byli tzv. nedotknutelní.
Od 8. století začali Romové Indii opouštět. Příčinou mohla být snaha vymanit se z přísně rozdělené indické kastovní společnosti, ale i častá sucha a s nimi spojený nedostatek potravy nebo to, že hledali nová odbytiště pro své výrobky a služby.
Podle odborníků (lingvistů a historiků) postupovali Romové z Indie přes Mezopotámii na Blízký východ, do asijské části turecka, kde se velká část Romů usadila na dobu od 12. do 15. století. Jejich putování pokračovalo přes Malou Asii a Balkán, nějakou dobu setrvali v Řecku, dále postupovali údolím Dunaje do střední Evropy. Jiná větev Romů přešla Arménii, Kavkaz, později Rusko a dosáhla až Skandinávie. V 15. století byli již Romové rozptýleni po celé Evropě včetně Anglii a Skotska.
V evropském prostředí se Romové dostali do obtížné situace, neboť jejich vlastní skupinové neformální normy nejsou příliš v souladu s normami okolního většinového obyvatelstva. Romové vždy žili v uzavřených skupinách. I tím se posiloval odstup ostatních obyvatel k nim. Většinová společnost byla a bohužel stále zůstává pro Romy cizí skupinou, která je v minulosti odmítala, a proto se k ní chovají jako k “nevlastním”, které není hanba všelijak podvádět a různě “zkoušet.”
Vývoj romské kuchyně
S ohledem na původ Romů lze tvrdit, že v daleké historii, tj. v dobách, kdy pobývali v Indii, byla jejich kuchyně příbuzná indické s tím, že byla současně kvůli nemajetnosti Romů velice skromná. S počátkem migrace začala být jejich kuchyně, stejně jako ostatně i jazyk a některé zvyky, ovlivňována novým okolním většinovým obyvatelstvem těch oblastí, kde se zdržovali. Každopádně však romský jídelníček zůstával stále chudý a jednostranný, neboť si Romové nikdy nepěstovali své plodiny ani nechovali vlastní dobytek. Byli závislí na produkci okolního obyvatelstva. V zimě neměli žádné zásoby, bylo to pro ně nejobtížnější období, ženy musely často žebrat nebo krást.
V jídelníčku se používaly hlavně brambory, zelí a kukuřice. V neděli se dělávaly k obědu halušky, připravovaly se ze syrových brambor a mouky, jedly se s tvarohem, omastkem nebo s cibulí. Bylo to syté jídlo, takže se v neděli jen obědvalo, nesnídalo se ani nevečeřelo. V romské kuchyni nechabělo ani maso, většinou se jednalo o uhynulou lesní zvěř. Koňské a psí maso se však neslušelo pojídat. Romové nikdy nejedli znovu ohřívané jídlo, které již bylo jednou uvařeno. Přes svoji chudobu zbytky vyhazovali, protože věřili, že je očichávají duše mrtvých a mohly by tak ne ně přenést nemoc.
Příprava jídla měla svá přísná pravidla: Hospodyně by při vaření měla mít dobrou náladu, aby se pak příjemně cítili ti, co jedí. Na vaření a praní prádla se musely užívat odlišné nádoby. Protože nádobí bývalo u Romů málo, často si je v rodinách i mezi rodinami půjčovali. Mezi Romy byla většinou velká solidarita, takže kdo zrovna neměl co jíst, dostal většinou něco od druhých.
Dnes je romská kuchyně celkem podobná kuchyním majoritních populací, v nichž Romové žijí. Vliv většinového okolního obyvatelstva je i přes značnou uzavřenost romské společnosti znatelný ve všech oblastech života. Přesto si Romové stále uchovávají v jídelníčku svá oblíbená tradiční jídla, která jsou velice levná a přitom chutná. Další jídla závisí na sociální situaci té které rodiny. Vývoj je i zde patrný a vznikají jídla nová, která jsou ovlivněna tradičními kulinářskými zvyklostmi. O romské kuchyni lze i v současnosti říci, že za málo peněz dokáží Romové uvařit velice chutně.

Romské tradice okolo jídla

Vánoce
Na Štědrý den se drží půst. Nesmí se tedy jíst peckovitá jídla a mastné věci.
Štědrovečerní večeře začíná polévkou fasulja. Jako hlavní jídlo bývá vepřový řízek s bramborovým salátem. Následují pišoty. Potom by neměl chybět zákusek. Dnes se většinou kupuje dort.
Pije se alkohol podle chuti.
Na stole by měla být nádobka se solí a nádobka s cukrem. Uprostřed stolu by měl být celý chléb a v něm zapíchnutá svíčka. Svíčku by měl zapálit nejstarší člen rodiny a sfouknout nejmladší.
Nesmí se odejít od stolu, dokud se všichni nenavečeří.
Silvestr
K obědu se dělá čočka s uzeným masem, to aby rodina byla v novém roce bohatá.
Doma nesmíte mít nic, co má křídla (např. kuře nebo slepici v lednici). Jinak by vám mohlo ulétnout štěstí. Musíte tedy tyto ptáky sníst do půlnoci.

Napsat komentář