Špenát

Špenát je listová zelenina, která pochází z jihozápadní Asie a v Evropě se ve větší pěstuje asi od 14. století. Jeho obliba zejména u dětí nastala začátkem 20. století, o což se zasloužila ve velké míře kreslená postava s plechovkou špenátu nepřemožitelného Pepka námořníka.

Špenát setý (Spinacia oleracea)řadíme mezi listové zeleniny. Vytváří přízemní volné listové růžice, které jsou složeny z listů trojúhelníkovitého nebo vejčitého tvaru sytě zelené barvy. Zelenožluté květy se objevují v létě, ale jsou nežádoucí, protože snižují kvalitu špenátu.

Druhy špenátu

Klasický špenát rozlišujeme podle doby výsadby na jarní, letní, podzimní a zimní.Baby špenát má křehké jemné lístky velikosti 5 až 10 cm. Špenát anglickývypadá jako šťovík, je vytrvalý a sklízí se po dva i více roků. Novozélandský špenát je zeleninou podobného typu a obsahem látek a vitamínů je s klasickým špenátem srovnatelný, stejně jako mangold, portulák (šrucha), lebeda zahradní a šťovík zahradní.

Pěstování

Špenát sejeme brzy na jaře nebo naopak po druhé polovině léta. Špenát vyžaduje výživnou, mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku, nesnáší suché a kyselé půdy, ani větrné polohy. Nesmíme přehnojovat dusíkem, ani hnojit hnojem. Na lepší půdě budou i listy špenátu větší, dužnatější, jemnější a chutnější. Sejeme ho do řádků nebo na široko po celý rok: brzy zjara (vegetační doba je 52 dní), koncem léta pro podzimní sklizeň (65 dní), anebo na podzim pro jarní sklizeň (240 dní). Ze 100 m2 sklízíme z jarní sklizně 200 kg, z podzimní 180 kg, a ze zimního pěstování asi 240 kg listové hmoty.

Výživová hodnota

V roce 1870 vědec E. von Wolf analyzoval špenát jako největší zdroj železa. Šlo ovšem o špatně umístěnou desetinnou čárku. Na omyl se přišlo sice již roku 1937, ale v povědomí přetrvával až do 80. let. Špenát neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Dále je v něm jód, arzen, vápník a kyselina fosforečná. Z vitaminů betakaroten, provitamin A, C (stejně jako citrony), B1, B2, B6, PPE, K a kyselina listová. Také je bohatým zdrojem lecitinu, zvláštní špenátové bílkoviny spinacin a saponinů, které příznivě ovlivňují činnost pobřišnice, žaludeční sliznice a zvyšují činnost některých žláz. Příznivě ovlivňuje činnost srdce, napomáhá při tvorbě krve, odvodňuje organismus, zpevňuje kosti a zuby, posiluje vlasy a nehty. A prý zlepšuje náladu, zahání stres a únavu, a vůbec příznivě působí na imunitní systém.

Špenát v kuchyni

Spařením zbavíme špenát až 70 % dusičnanů. Při kuchyňské přípravě bychom měli přidávat mléko nebo smetanu, abychom neutralizovali velké množství kyseliny šťavelové. Špenát je hořký, pokud již začíná tvořit květní stonek. V kuchyni nachází široké uplatnění, většinou se vaří nebo dusí, nejlépe je ale připravovat ho v páře. Používat se může celý v listech, nebo ho sekáme či meleme. Čerstvé listy musíme zpracovat brzy, protože rychle vadnou a ztrácí vitamíny.

Zdroj: Zahrada a Příroda