Okurky

* Nejvhodnější k nakládání jsou odrůdy s hrubou řídkou bradavičnatostí, které si po sterilaci zachovají tvar a jsou křupavější (např. odrůda Dalila F1)

* Okurky musejí být čerstvé, pevné, nezměklé, svěží barvy, bez příznaků žloutnutí, bez mechanického poškození a bez příznaků napadení plísní nebo houbou.

* Nakládačky musejí být hlavně zdravé a také tvarově a velikostně vyrovnané. Není dobré míchat velké a malé. Nejlepší jsou už tradičně okurky ze znojemského regionu, hruboostné neboli bradavičnaté.

* Do obalů o objemu do 720 ml jsou nejvhodnější okurky do velikosti 5 – 7 centimetrů, větší okurky se mohou plnit celé do větších nádob, ještě větší pak už jen jako příčné řezy, vcelku pak jedině do nádob o objemu dva až čtyři litry.

* Čistota okurek je jedním z hlavních předpokladů kvalitního zavařování. Zatímco český kutil neváhá »vrazit« okurky do pračky, odborníci to v žádném případě nedoporučují! Plody se totiž mohou v průběhu takového strojového čistění mechanicky poškodit a to na kvalitě výslednému produktu rozhodně nedodá. Nejlepší je každou okurčičku pěkně pečlivě omýt měkkým kartáčkem. Je to sice práce »pro vraha«, která se ale ve finále rozhodně vyplatí!

Sklenice

* Na pět kilo menších okurek si připravte asi 12 sklenic o objemu 0,7 litru a přibližně 3,5 litru láku.

* Nové sklenice o objemu 0,370 litru pořídíte od asi osmi korun, za větší dáte od 11 korun více.

* Na 10 kilo okurek je zapotřebí 24 sklenic a sedm litrů láku.

Tip: Na internetu nebo přes inzerát se dají sehnat sady starších láhví za mnohem menší sumy. Ty je však samozřejmě zapotřebí velice pečlivě vymýt horkou vodou nebo v myčce!

Víčka

* Používají se vlastně už jen dva druhy víček – nejoblíbenější a nejpraktičtější jsou šroubovací, druhou variantou jsou víčka bez závitu, která se ke sklenici připevňují pomocí speciální těsníci hlavy. Tu koupíte v domácích potřebách v ceně od 30 korun.

* Kvalita víček je velmi důležitá – na nich záleží výsledek naší práce. Když totiž dokonale netěsní, naložená zelenina se zkazí. Pokud jsou tedy víčka zprohýbaná (nebo gumička uvnitř je opotřebená) raději kupte nová.

Pomůcky na zavařování

* Pokud zavařujete jen pár sklenic okurek či kompotů, pak se vám samozřejmě nevyplatí kupovat si speciální hrnec, ale v každém případě je praktickým pomocníkem teploměr (asi 300 korun) a kleště na vytahování sklenic (asi 130 korun).

* Okurky se sterilují v hrnci s vodou, na jehož dno vložíme děrovanou plechovou izolační vložku, kterou ovšem v pohodě můžeme nahradit obyčejnou utěrkou. Sklenice pak nebudou stát přímo na zahřívaném dnu. Voda v hrnci by měla dosahovat asi do půlky sklenic.

Koření a příkrasy

* Tři nejzákladnější suroviny ke sterilaci sladkokyselých okurek jsou: voda, ocet a cukr.

* Ale teprve výtažky různých koření a další doplňky, zvané odborníky »příkrasy«, tvoří z nakládaných okurek ty pravé a neopakovatelné skvosty.

Vychytávky

* Dostatečná doba zavařování 720 ml lahví je asi 10 minut při teplotě 85 – 90 stupňů.

* Před sterilací sklenice nedotahujeme úplně, ale ihned po vytažení je utáhneme co nejpevněji. Je to proto, že nálev ve sklenici je horký a uchází z něj pára. Po vytažení sklenic vzniká naopak podtlak a okamžitým pevným utažením se víčko stane dokonale vzduchotěsným.