Mexická kuchyně

Mexická kuchyně je aromatická, pikantní a pestrá, používá hodně druhů koření. Každá oblast má své speciality a těch je opravdu mnoho. Nikdy však nechybí chile, fazole a tortilly nebo jiný pokrm z kukuřičné mouky.

Tortilla

Tato kukuřičná placka znamená pro Mexičana totéž, co pro Čecha chléb. Tortilly skutečně tvoří základ mexické stravy. Připravují se z kukuřičné mouky uhnětené s vodou v těsto, z něhož hospodyně oddělují malé kousky a mezi dlaněmi je zpracovávají tak dlouho, až vznikne tenká placka velikosti dezertního talířku. Syrové placky se pak praží na rozpáleném plechu a podávají se hodně teplé, naskládané do košíčku a zabalené v ubrousku, aby nevychladly. Spolu s pálivými omáčkami pak zaženou placky nejhorší hlad i samotné, jinak slouží jako příkrm ke všem slaným jídlům po celý den.

Mexická snídaně

Mexičané jedí s požitkem a k tomu potřebují klid. Není-li dost času, pak jídlo vynechají. Kdo si tedy dopřeje náležitou pohodu ke snídani, získává vydatný zdroj energie pro velkou část dne. Základ tvoří různě upravená míchaná vajíčka, která se liší účinností pálivých přísad. Snídani doprovázejí samozřejmě tortilly, ale je možné si posloužit i bílým pečivem. Tento chod doplňuje sklenka lahodné pomerančové šťávy. Následuje káva a sladké pečivo. Venkovský člověk volí prostší, ale neméně vydatnou stravu. Místo kávy atole, sytý pudinkový nápoj buď s přírodní nebo s ovocnou příchutí. K tomu tamales – šištičky z kukuřičného těsta plněné kuřecím nebo vepřovým masem a pálivým chile, balené v kukuřičných listech a takto vařené.

Důkladná snídaně je důležitá, protože Mexičané obědvají nejdříve po čtrnácté hodině, ale běžně mezi třetí a pátou odpoledne, po návratu z práce.

Almuerzo – mexická svačina

Aby organizmus vydržel, je zvykem dát si kolem poledne alespoň almuerzo. Nejčastěji je to torta – velká houska, která je rozříznutá a potřená majonézou, obložená plátky šunky, sýra nebo kousky drůbežího či jiného masa, dále rajským jablíčkem, chilli papričkou – pro tyto účely konzervovanou v nálevu. Tortu si lze koupit v řadě pouličních občerstvení v hygienickém balení.

Oběd v Mexiku

Oběd, to je skoro obřad. Po celodenní práci se schází rodina u domácího stolu, přátelé v restauraci. Teď už je dost času na popovídání i na jídlo. Začíná se polévkou – většinou masovými vývary, následují těstoviny s kečupem nebo rýže ochucená pálivou salsou. Salsa je přísada neodmyslitelná od všech pokrmů, s výjimkou sladkého pečiva a dortů. Pro nic netušícího cizince je nejvhodnější salsa mexicana– směs drobně nakrájených rajských jablíček, cibule a čerstvých zelených chile.
Ostřílenější turista si oblíbí pikantnější salsu zelenou, která je uvařena z chile a zelené odrůdy rajčat tomate. Avšak Mexičan a každý, komu Mexiko přirostlo k srdci, zvolí ďábelskou salsu červenou. Kdo přivykne, už se bez salsy neobejde.

K hlavnímu chodu oběda dále patří maso upravené na různé způsoby, ale k němu patří vždy tortilla. Rýže předchází, brambory se podávají nanejvýš s jinou zeleninou jako obloha, nikoli jako příkrm. Ten nahradí vynikající tmavé fazole, které jsou buď vařené nebo zapékané.

A pak opět ovoce – nejlépe ovocný salát, v němž se chuti předcházejí s barvami. Kostičky červeného melounu, sytě oranžového manga a pomerančů, zeleného vodního melounu a narůžovělé papáji, kolečka banánu a plátky ananasu, trocha citronové šťávy, cukru a vše hodně chlazené. To je recept domácí. Na ulici se do kornoutu přidává i salátová okurka a podle přání ještě paprika a sůl. I to však má v horkých subtropech svůj smysl.

Střídmá večeře na závěr dne

Po důkladném obědě stačí pak k večeři už jen sladké pečivo a kakau podobný nápoj chocolate nebo si pozdě večer zajít na tacos. A jsou tu opět nezbytné tortilly – tentokrát předehřáté, pokladené kousky opékaného masa posypaného cibulí, zeleným koriandrem a polité salsou podle vlastního výběru.