Sýry se na našich stolech objevují často. Dají se použít jako předkrm, na chlebíčky, do pomazánek, jako hlavní jídlo, coby přídavek do polévek, salátů a pokrmů i jako dezert. Sám o sobě sýr nahradí maso i vejce – je to prostě poklad. Jak s ním ale správně zacházet, aby dlouho vydržel?

Historie sýru se datuje už od starých Sumerů. Znala ho Malá Asie i antika. U nás byl (na rozdíl ode dneška) pokrmem chudých (tedy těch, kdo měli alespoň jednu kravičku či kozu). Sýry se ale vyrábějí z každého mléka – tedy i buvolího či velbloudího. Slavnou sýrovou velmocí je Švýcarsko, kde vynalezli jejich balení do krabiček a možná v té souvislosti i stoličku k dojení dobytka. Holandsko a Francie jsou také sýrovými „fajnšmekry”, ale ani Česko nezůstává pozadu.

Uchování sýrů

Čerstvé sýry typu žervé – zpracujeme co nejdříve. Pro delší skladování je vyndáme z obalu, vložíme do misky a zakryjeme plátýnkem navlhčeným ve směsi vody a octa nebo bílého vína a šup s ním do ledničky!

Zrající sýry jako romadúr – k dozrání ponecháme v pokojové teplotě pod sklem nebo v uzavřené nádobě. Vyzrálé uchováváme v chladu pod poklopem nebo v pytlíčku, aby se nerozvoněly celou lednicí.

Plísňové sýry prezentované třeba hermelínem – měkký, vyzrálý necháme v krabičce v původním obalu v lednici. Nevyzrálý necháme dojít v pokojové teplotě. Zbylé kousky na příští použití zabalíme do alobalu, aby neokoral nebo neosliznul.

Holandské sýry jako je eidam – ponecháme je raději vcelku, zabalené v čisté utěrce, kterou jsme namočily v roztoku vody s bílým vínem nebo octem – neokorá.

Ementálské sýry jsou tučnější, například moravský bochník – rovnou z obchodu je nerozkrájené vložíme do igelitového pytlíku nebo přebalíme alobalem a vložíme do ledničky.

Sýry na strouhání typu parmazán – ty je lepší kupovat v malém a brzy zpracovat. Mají totiž tendenci osychat a ztrácejí na chuti. Když není zbytí, mějme je v dobře uzavřené nádobce.

Kyselé sýry zastupuje syreček – nevyzrálé tyčinky či kolečka patří do misky pod skleněný poklop nebo do uzavřené nádoby, kde je necháváme v pokojové teplotě. Vyzrálé raději spotřebujeme hned, v nejhorším v dobře uzavřené nádobě vydrží v chladu do druhého dne.

Tavené sýry – ponecháváme je v původních obalech. Pokud odkrojíme jen část, zbytek opět dobře zabalíme. Rády totiž osychají a snadno chytají plíseň. Konzumujeme do týdne!

• Sýry špatně snášejí dlouhý a silný chlad. V ledničce by měly být v její méně chladicí části.
• Pokud chcete tvrdým sýrem zahušťovat nákypy, omáčky… sýr předem nastrouhejte. Rozpustí se teplem.
• Můžete je uchovat i bez ledničky – tvrdé sýry v celku zabalte do čisté utěrky namočené do osoleného roztoku, či roztoku vody a octa nebo vína. Balíček pak zakryjte poklopem – miskou.
• Při použití sýrů tavených, třeba do polévky, omáčky… Rozpusťte je předem v hrnečku s trochou tuku, zřeďte mlékem nebo vodou a až poté používejte při vaření.
• Nemusíte vyhazovat drahý sýr proto, že vám oschnul. Namočte ho do hrnečku mléka, opět se osvěží.

Rozličných druhů sýru je dnes na našem trhu záplava. Jak ale poznat, že nejde o poškozený, zkažený, nechutný kousek? „Laik může kvalitu sýrů posoudit podle jejich vzhledu, barvy a konzistence,” radí Holoubek. „Sýrová hmota má být hladká, proleželá stejnoměrně, určitě ne mazlavá. Speciálně u ementálu by měla být četná stejnoměrná oka.”

Dnes už panuje příjemný zvyk, že před koupí dražšího sýra vám dá prodávající kousek na ochutnání. Využijte této služby a nevyhazujte peníze za nekvalitní zboží!

 
zpět