Chřest je ve světě velice oblíben. K nám se dováží a lze si jej běžně koupit za dostupnou cenu. Ale já osobně mám špatné zkušenosti s jeho kvalitou. Málokdo ví, že se chřest pěstoval i u nás a dokonce se i vyvážel. V současnosti se pěstuje na západ od nás v lehčích, písčitějších půdách. Také i v ČR se již začíná pěstovat ve velkém u Mělníka, ale s politováním je to zahraniční pěstitel.

Chřest, lidově “špargl”, latinsky Asparagu officinalis je dlouhověká, vytrvalá až dvoumetrová rostlina. Rod asparagus nám poskytuje širokou škálu ozdobných pokojových rostlin a také jednu z nejžádanějších zelenin na světě. Vynikající chuť, šťavnatost, zajímavý vzhled výhonků a také jako raná zelenina a léčivá rostlina byly jistě důvody, proč byl chřest oblíbenou zeleninou již před 4000 lety.

Planě roste chřest v zemích jižní a východní Evropy, severozápadní Africe a v západní Sibiři.

Pěstování
Na první pohled se zdá být pěstování složité, ale není tomu tak. Především vyžaduje hlinitopísčité půdy, pokud jej budete chtít pěstovat jako bělený v hrůbcích. Jinak jej můžete pěstovat i v těžší půdě. Nejlépe je předpěstovat si sadbu chřestu ze semene, které si koupíte běžně v obchodě s osivy zeleniny. Dá se množit i z vrcholových řízků a to nejlépe jednoletých a nejlépe ze samčích rostlin (to jsou ty, které netvoří semena), protože samčí rostliny jsou produktivnější. Výsev může být kdykoliv během roku. Výsadba může následovat až v dalším roce a může být také kdykoliv během roku. Pokud při předpěstování vám sazenice začnou tvořit semena, tak tyto sazenice odstraňte a to platí i během pěstování, protože jak jsem se již zmínil samčí rostliny jsou produktivnější.

Před výsadbou můžete pozemek rigolovat, to znamená hluboce prokypřit do hloubky 50 cm a více. Můžeme zapravit kompost nebo jej dát potom do brázd. Brázdy vytvoříme podle možností hluboké až 30 cm a široké 40 – 60 cm, tak jako na brambory, ale mezi sebou dle použité mechanizace 90 cm a více. V řádku pak vysazujeme 35 cm od sebe. Po výsadbě zalijeme. Chřest je zvyklý na sucho, takže mu případný přísušek nevadí. Na stanovišti vydrží 10 – 15 a více let. Během roku kypříme a odplevelujeme a postupně přihrnujeme, případně přidáváme kompost. A podle způsobu pěstování a způsobu sklízeného chřestu rozlišujeme pěstování chřestu a sklízeného jako bělený a nebo zelený – nebělený chřest. Bělený chřest je lahodnější a křehčí, ale méně zdravější a pěstování je pracnější. Jsou dva způsoby jak toho docílíme. První metodou běleného chřestu je tradiční metoda. Na podzim a nebo do poloviny března nahrneme zeminu do hrůbků v řadách chřestu a jakmile v dubnu začne chřest těmito hrůbky pronikat na povrch, tak opatrně hrůbky rozhrneme a bílý výhonek v délce výšky hrůbku odřízneme. Hrůbek opět přihrneme a sklízíme tak až do konce června.

Potom sklizeň ukončíme a ponecháme rozhrnutý hrůbek a ponecháme chřest volně růst, aby rostliny zesílily a vytvořily zásobní látky. Na podzim kdy rostliny žloutnou je mírně nad povrchem země odřízneme a odstraníme z pozemku. Pak pokračujeme dále jak je popsáno výše (nahrnutí hrůbku do poloviny března…) Druhou metodou běleného chřestu je, že řádky chřestu nenahrnujeme do hrůbků, ale zakryjeme speciální mulčovací plachtou, která je na vnějším povrchu bílá nebo stříbrná, aby se zakrytý porost nepřehříval a na vnitřní straně je černá, aby byl rostoucí chřest vybělený. Tímto odpadá pracné nahrnování a odhrnování chřestu. Jednoduše se stáhne plachta, chřest se sklidí tak jak narostl v rovné půdě a zase se plachtou zakryje a postupně se to opakuje až do konce června, tak jako u výše popsané metody s hrůbkováním. Nebělený chřest. Pokud chcete mít možná méně křehčí, ale o to zdravější a na Slunci rostoucí chřest bez pracného hrůbkování, pak jej pěstujte přirozeně.

Postup pěstování je stejný jako u běleného chřestu, ale nebudete jej zahrnovat hrůbkem a budete sklízet volně rostoucí výhonky chřestu. Další postup je opět stejný. Sklizeň chřestu začíná až třetím rokem. A u nehrůbkovaného chřestu sklízíme výhonky ještě předtím než se vrcholová část začne větvit. Nebělený chřest má chuť jako hrášek. Chřest má vysoký obsah uhlohydrátů, především inulinu, které se při skladování přeměňují na fruktózu. Má menší obsah vitamínu tiaminu (B)1, niacinu (B3), B5 a provitamínu A. Rekordní je obsah listové 1g zeleniny obsahuje 1 mikrogram cenné biolátky pro omlazování buněk, krvetvorbu a produkci hormonů, proti únavě … Obsahuje také mnoho draslíku a stopového prvku zinku. Také vyšší obsah vlákniny je pozitivní proti ochablosti střev a zácpě a pro zdravé sliznice. Je to nízkokalorická zelenina.

Samozřejmě jako každá zelenina i chřest a zejména nebělený má plno pozitivních účinků na naše zdraví. Jako velmi ranou zeleninu jej doporučuji jíst syrový. Samozřejmě se dá přidávat i do salátů a v teplé kuchyni i jinak připravovat. Pokud se rozhodnete chřest pěstovat zjistíte jak výborný a jak vám zpestří jídelníček po zimě. A také zjistíte jak je jeho pěstování jednoduché.

Zdroj:  ZERA