Reklama

panBAZAR -Zkuste zdarma a jednoduše inzerovat

zodo-banner-150x90.jpg






Booking.com

hyperslevy.cz


počítadlo.abz.cz



Top kulinářské blogy

SLUŽBOMAT.cz

Kuchtíci.eu



Booking.com

Téma zimy – Masopust

zabíjačka

Masopust

Jak bohatě a radostně dokázali žít naši předkové, alespoň ve hrách a lidových zábavách. Patři k nim v našich krajích i oslava masopustu. Neděle před popeleční středou byla vždy počátkem všech masopustních zvyků, poslední masopustní den se slaví z úterka na popeleční středu. Tímto dnem končí jakékoli zábavy a veselí a nastává doba postní.

Masopustní veselí doprovází bohatá plesová sezona, která posledním masopustním dnem končí. Doba od ledna až do popeleční středy je dobou radostnou a veselou, a obvykle ji zahajují na počátku masopustu bálem – v sále vyzdobeném chvojím, různými barevnými lampiony a pestrými fábory, aby se na bále každému líbilo.

Masopust to je veselí, radost ochutnávání piva, kořalky, medoviny i vína. Masopust, také fašank, je v lidové obřadnosti období od tří králů/od 6. ledna/ do začátku velikonočního postu/popeleční středy/, v užším smyslu jsou masopustem poslední dny tohoto období, tzv. ostatky. Jso charakterizovány zábavami, hrami, průvody maškar. Název ostatků byl odvozen od pojmu ostatku či vostatku. Snědlo se vše kloudné, co od sklizně, od žní zbylo v tom či onom stavení. Veselí masopust poslední dny před Popeleční středou je veselý a radostný tam, kde se ještě slaví. Průvod masek a muzikanti, to je masopust! Nejobvyklejšími maskami jsou báby s nůší na zádech, policajti, četníci, výběrčí, kominíci, šašci, hajní, ženich s nevěstou, smrtka, dědci apod. Maškary chodí s muzikou od stavení ke stavení. Muzikanti zahrají, maškary zatančí s domácími, trochu je obtěžují, dostanou napít, korunu do kapsy, něco k jídlu a jdou zase o dům dál.

Masopustní hospoda se změní zčásti na šatlavu, kam četníci vyvádějí ze stavení své oběti, které musí vykoupit svou hříšnou duši. Všude je v tu chvíli hodně hluku, rány petard, polévání vodou a válení se ve sněhu nebo v kalužích. U stavení občas kápne jitrnička, kousek uzeného nebo ovárek, k tomu sklenička slivovice nebo jiného na zahřátí.

Po masopustním průvodu vše končí tam, kde toto masopustní veselí začalo – v hospodě na bále, na maškarní zábavě s maskami nebo bez nich.

Vrcholem je pochování, oběšení, spálení a do vody vhození masopusta- bakchuze, smrtky – jak kde podle tradice. Poté je poslední masopustní den a celý masopust ukončen.

Po masopustu nastává doba postní, která trvá až do Vzkříšení, do svátků  Velikonočních.

Tak jak je bohatá tradice lidových zvyků, tak je i bohatá tradice gastronomická – tradice jídla a pití v různých částech Čech, Moravy i Slovenska.

Masopust představoval a představuje nepřeberné množství pokrmů sladkých jídel a jídel “zabíjačky”, dle zvyklostí jednotlivých regionů.Někde koblihy a šišky, boží milosti, fanky, odpustky, jinde koláče, někde jitrnice žemlová, jinde rýžová, polévka taková či jiná.

Sladké pokrmy vždy doprovázely mastnou zabíjačku doplněnou zejména kyselým zelím různě upraveným a křenem. Mezi krasické výrobky masopustu – zabíjačky patří zejména: ovary z hlavy, kolen, laloku. Zabíjačkový guláš, vždy však ve specificlé úpravě dle místních zvyklostí. Prejt jaternicový a jelítkový. Jitrnice domácí hrubosekané, řeznické, rýžové, moravské, lahůdkové, uhlířky- vepřenky. Jelítka žemlová, lahůdková ovarová, žemlovka selská, kroupová zabíjačková. Tlačenky světlé, lahůdkové ovarové, játrové, slezské, tmavé. Klobásy hanácké, moravské, slovácké domácí, vepřové domácí, valašské, slovenské paprikové.Huspeniny, uzená mas. domácí slanina česká, anglická, papriková.

 

 

 

 

 

Napsat komentář